Jdi na obsah Jdi na menu

Jak to začalo

6. 10. 2011

Vybírali jsme si podle toho, jak na nás chovatele působili a podle toho, aby jsme zefi_poprve_v_aute.jpgto naplánovali vzhledem k dovolené. Od prvního momentu nám padly do oka stránky Moniky Soukupové a její www.wolfdogs.cz

Ale tím nastal první zásadní problém. Pes nemůže do baráku, tedy do zahrady, dokud nebude hotový plot. No to jsme narazili. Po VELKÝCH starostech se sousedem, které se táhnou dodnes, jsme se rozhodli vybudovat plot sami. A to nejen plot kolem parcely, ale hlavně speciální plot kolem výběhu Zefi. To jsme se inspirovali u Moniky a zpětně musíme poděkovat za typ a rady, protože bez toho bychom si přidělali spoustu problémů. O ceně plotu snad někdy příště...prvni-cesta-domu.jpg

Jak to všechno stihnout? Hlavně díky druhému sousedovi se podařilo dokončit plot v den plánovaného odběru. No dodělávali jsme ještě ten den, co jsme si Zefi přivezli.

Všechno bylo na minutu naplánováno. Den před tím jsme přijeli z dovolené. Po celém dni a noci stráveným za volantem a 8 hodinovém spánku (spíš kómatu) jsme se rozhodli vydat se za Monikou.

Věděli jsme, že si jedeme pro Zefi, tu jsme si vybrali už před tím. Právě jí bylo 5 týdnů a nejvyšší čas socializovat se v nové rodině. U Moniky proběhli poslední instrukce, které jsme si pečlivě zapisovali na kus papíru a hurá domů.

a_potapet.jpgJak bude Zefi snášet cestu? Jak zvládne odloučení od maminky Api? Jak se jí bude líbit doma? Jak zvládneme to čévéčko, které nám mnozí rozmlouvali?

Cesta autem probíhala skvěle. Zefinka koukala, rozvalila se na zadních sedačkách a usnula. Zastavili jsme na jednu venčící zastávku. Doma jsme narazili na několik komplikací. První byla ta, že miniaturní Zefi sama nevylezla ani do kotce. Nevadí, udělali jsme "nájezd" pro Zefinku, aby se do boudy vůbec dostala. Druhá věc byla ta, že mezera mezi vrátky a podezdívkou a také mezi jednotlivými oky byla příliš velká (asi 15 cm) a Zefi se protáhla. Nevadí, kutil Tom udělal provizorní zábranu a pletivo pro kousavé králíky zafungovalo. ve-vybehu.jpg

Poslední věc, kterou jsme museli vyřešit byl Zefinky stesk. Řekli jsme si (a dali jsme na radu Moniky), že musíme vydržet a kňourající Zefi si nesmíme vzít domů. Trhalo to srdce, přes den jsme byli pořád se Zefi, ale v noci jsme přece také museli spát. Nepomohla ani nahlas puštěná televize, ani zavřené okno. Panička to vyřešila cuba libre (několik) a páníček trpěl. Usnul jsem asi ve 2 hodiny ráno vyčerpáním. To se opakovalo ještě asi 4 noci a postupně to i Zefi zvládla. A dnes se musíme chodit dívat, jestli tam toho hodného pejska ještě máme...

zefi_spokojena.jpg

 

Náhledy fotografií ze složky 10.července 2010 Poprvé doma

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář